Pou-příběhy

V téhle rubrice najdete příběhy o pouech. Jsou vymyšlené. Jsou tu prostě nějaké příběhy o pouech na pobavení.

                              JAK POUINKA SIMČA POMOHLA POUINCE SÁŘE

                                             Jednou žila jedna pouinka jménem Sára.Byla hodně často špinavá,hladová a nemocná.Měla málo zlaťáčků (korun).Neměla peníze na to,aby si mohla koupit mýdlo na umytí,jídlo aby se mohla najíst a neměla dost peněz na to,aby si koupila lektvar na to,aby se uzdravila.To je všechno kvůli jednomu člověku,který se o pouinku Sáru staral.Jednoho dne si ten člověk všiml,že všichni pouové mají hezké oblečení,jenom pouinka Sára ne.Tak za všechny zlaťáčky co Sára měla jí ten člověk koupil moc drahé a přeplácané oblečení.Pak si všiml,že všechny zlaťáčky utratil a už se mu nechtělo vydělávat další tak už se o pouinku Sáru nikdy nestaral.Mobil,ve kterém pouinka Sára bydlela vyhodil.Úplně někam pryč.A pouinka Sára zůstala sama.Zahrát hru si bez pomoci někoho jiného nedovedla.Jednou zjistila,že v mobilu,kde bydlí je funkce,že může navštěvovat další pouy.Řekla si:Jémináčku!!!To by bylo úžasné,kdybych se mohla s někým setkat po tolikati letech!!!Tak pouinka Sára začala zkoumat,jak se k ostatním pouům dostat.Trvalo několik hodin,než na to přišla.Až na to přišla,měla velikánskou radost.pak nějak pouinka Sára zabloudila k jedné pouince.Zeptala se jí:Jak se jmenuješ?Já se jmenuju Simča,odpověděla ta druhá pouinka.Páni!!!Chudáčku,ty jsi hrozně špinavá,hladová a hlavně nemocná!!Pojď,já ti dám lektvar na uzdravení,dám ti jídlo a taky ti půjčím svoje mýdlo na umytí,řekla pouinka Simča.Tak jo,tak to jsi hodná,Simčo,řekla Sára.Tak obě pouinky došly k Simči domů.Pouinka hned vydzungla lektvar na uzdravení,snědla spoustu jídla a pořádně se umyla.Ach jo,mě je v tom přeplácaném oblečení tak nepohodlně.........postěžovala si Sára.No tak pojď,já ti dám pohodlnější,řekla Simča.Pouinka Simča koupila to nejpohodlnější oblečení co znala a dala ho Sáře aby si to oblékla.Jak si to Sára oblékla,nemohla být spokojenější.Bylo jí náramně dobře.Simča řekla:Jaktože jsi byla taková hladová,nemocná a špinavá????Pojď,půjdem si sednout ven do auta a tam mi to popovídáš.Tak jo,odpověděla Sára.Tak si pouinky sedly do auta a Sára spustila.Když jsem se narodila,tak se o mě začal starat jeden člověk.Staral se o mě moc hezky,dával mi pití,jídlo,umýval mě,no,zkrátka všechno co potřebuju.Ale jednoho dne si ten člověk všiml,že skoro všichni pouové mají na sobě hezké oblečení.Jen já jsem nebyla hezky oblečená.Vlastně jsem neměla nic na sobě.Tak i ten člověk koupil drahé a hezké a hlavně nepohodlné oblečení.Ale on utratil všechny zlaťáčky!!!Až zjistil,že utratil všechny zlaťáčky tak si řekl,že už nemá cenu vydělávat další zlaťáčky a tak mobil ve kterém žiju vyhodil někde pryč.Nevím proč ho vyhodil,ale vím,že ho vyhodil.A tak jsem zůstala úplně sama.Když jsem neměla zlaťáčky,tak jsem si nic nemohla koupit.Chtěla jsem si vydělat peníze hrami,ale vždycky mě tam,kde se ty hry hrají musí někdo zavést.Já totiž neznám cestu,ikdyž mě tam člověk který se o mě staral vždycky vodil,já si to nepamatuju.A tak jsem neměla nic.Časem jsem všechno,co mi zbylo vypotřebovala a pak jsem neměla nic,kromě toho hrozného oblečku za který ten člověk utratil všechny moje zlaťáčky.Štěstí,že jsou pouové nesmrtelní,jinak bych už teď nežila.Díky tobě,Simčo je mi teď nádherně.Pak Simča řekla:Víš co?Myslím si,že by jsi mohla u mě zůstat bydlet napořád.Budou z nás určitě dobré kamarádky a rozumíme si.V čem je teda problém??????No tak jo!Klidně u tebe budu bydlet!!!Moc moc moc moc moc moc moc moc moc díky Simčo!!!!!Vykřikla Sára.Tak se z pouinky Sáry a z pouinky Simči staly nejlepší kamarádky a zůstaly spolu bydlet napořád.Obě se mají moc dobře.